O štěstí...
V minulém týdnu jsem nějak letmo zaregistrovala, že jsme prošli "Dnem štěstí". Tuším, že to bylo okolo úterý, možná přímo úterý. Ten samotný termín "štěstí" mě donutil se u něj zastavit a trošku si o něm zapřemítat. Jaké štěstí :-) že jsem u toho mohla sedět kousek od Petřína pod čerstvě rozkvetlými stromy a na pár minut jen být a pozorovat všudypřítomné fotící se kolemjdoucí...
To dnešní povídání o tom, co pro mě znamená štěstí, má 3 části...
První je ta, kterou nebudu rozepisovat, protože mně osobně nejšťastnější momenty přináší chvíle, kdy se s pětileťáčkem sladíme a všechno to běžný a obyčejný, je zkrátka plný radosti a lásky. A je úplně jedno, jestli je to pečení perníku, bubnování na bicí a nebo hraní fotbalu... Těch situací by bylo nekonečné množství a já jen pevně věřím, že s tím, jak je starší, se nebudou zas tak moc snižovat, spíš se změní jejich povaha, kvalita...
Ve druhé části se vrátím k těm rozkvetlým stromům pod Petřínem.
Za mě totiž štěstí není trvale přítomná a udržitelná kvalita. Spíš to vnímám tak, že štěstí je, když v náročných obdobích a situacích dokážeme to štěstí najít nebo ho vytvořit i v malých, možná někdy až minutelných a nepostřehnutelných momentech. A tak jsem si tak v hlavě procházela, jaké ty "okamžiky štěstí" v tomhle období (protože je extrémně náročné, jakože... extrémně) se mi daří zažívat, respektive především si mi jich daří všímat. Tak jen pár nápadů ode mě za poslední týden.
Štěstí je...
... sedět v kupéčku / na sedačce aspoň část cesty sama
... vykvetlá květina v truhlíku
... ocenění od klientů v terapii
... dojet s pětileťákem za prarodiči vlakem
... poděkování od studentů za odvedenou přednášku
... sluneční paprsky, které hřejí
... projít šíleným emocionálním propadem a pak se s vděčností nadechnout
... každá vzácná minuta, kdy nebolí pánev, kříž, symfýza a podobné radostné těhotenské záležitosti
... zasmát se s kamarádkou nad těžkostmi podobných konfliktů v partnerství
... mluvit hodinu se svojí babičkou, protože stále mohu
... mít oba rodiče.., mít úžasný prarodiče pro syna (to ale nejsou až tak malý věci, což..?)
... když se řeší pracovní spolupráce a přirozeně fungují dohody
... nemuset ráno vstávat
... dát si kafe pod rozkvetlou sakurou
... vrácení oteklých prstů na nohou do původního stavu
... konečně napsat článek! a tak dále, a tak dále, a tak dále.
Třetí část je o potřebě. O mé potřebě. A o možnosti. Být absolutně sama sebou, absolutně autentická, nemuset přemýšlet, co a jak říct, nemuset kultivovat své aktuálně prožívané emoce, nebát se reakce, nemlčet, když potřebuji sdílet a naopak se stáhnout, když potřebuji samotu.
Třetí část zamýšlející se o štěstí je o kvalitě přátelství.
Považuji totiž za absolutní štěstí mít ve svém životě někoho, s kým mohu zažívat vše výše zmíněné. Nejsem typ člověka, který by po svém boku zoufale potřeboval partnera a nedokázal by bez něj žít. Když letmo zabrousím do HD, se singlovou definicí a profilem 6/2 to prostě máte trochu jinak a dost dobře - možná až moc dobře - si vystačíte sami... Co ale potřebuji moc, se týká potřeby být autentická a zároveň přijímaná. Jinými slovy, mít možnost ventilovat, sdílet, být v emocích bez filtrů tak, aby ten druhý - byť se mnou nemusí souhlasit - dokázal to mé autentické já přijmout. Bez hodnocení, nevyžádaných rad, přesvědčování, argumentů...
A já vnímám, že v tomhle mám opravdu nevýslovné štěstí, protože těchto lidí mám kolem sebe několik. I v těch nejhlubších propadech a momentech, kdy se ty situace zdají absolutně bezvýchodné a nekončící, mám záchrannou síť nejbližších, kteří mě pochytají, když už nemůžu a padám moc...
Ve shrnutí tedy... Pro mě je štěstí o tom, najít ho a vytvářet z maličkostí i v těžkých životních situacích, dokázat si ho všimnout a chvíli s ním pobýt.., nadechnout se ho a nechat ho alespoň na krátkou chvíli pohladit každou buňku našeho těla... A štěstí je pro mě také o těch velkých hodnotách a kvalitách. U mě konkrétně nejvíc o hodnotě autentického přátelství. A s dovolením, vlastně bez dovolení! vás sem pár z tej sítě nahážu. :-) Každému z vás přeji co nejvíce šťastných momentů!