"To, že nastala změna poznám tak, že budu v pohodě sama sebou..."

"Nejsem v pozici její dcery. Spíš její kámošky..."

"Potřebuju ten nedostatek času vynahradit jasnými projevy pozornosti od něj..."

"Hrozně moc utrácim peníze. Chci to změnit, ale vlastně to vůbec neřešim..."

"Nový nutně neznamená špatný!..."

"Já jsem tady vlastně nucená dělat všechny věci, kterých se nejvíc bojim! Navazovat sociální interakci, mluvit. Mluvit o svých pocitech..."

"Moje potřeby pro něj nejsou důležité..."

"Možná si při tom čekání na výsledky loupnu nějakej lexáč, abych to čekání vůbec přežil..."

"Chtěla jsem se tomuhle tématu vyhnout..."

"Když od nejbližšího okolí nedostanu souhlas, svět se mi zhroutí. Je to až existenciální..."

"Nikdy jsem neměla domov..."

"Mám pocit, že se ten scénář opakuje. A mám strach, že to teď dopadne tak jako tenkrát..."

"Je osvobozující slyšet, že on nedefinuje, kdo jsem..."

"Vypotila jsem v tý potní chýši slabost, neautenticitu, pasivitu a tichost..."

"On se za ten rok bohužel nikam neposunul..."

"Myslím, že ze mě bude bezvadná padesátnice (slečna, 16 let). Šít, háčkovat a plést už umím..."

"Došlo k tomu coming outu. Ale úplně špatně..."

"Klidné asertivní upozornění, byť opakované, zřejmě není bráno úplně vážně..."

"Pokaždý, když se máma opila, stala se někým jiným. Nenáviděla jsem jí za to a pak jsem nenáviděla sama sebe, že nenávidim svojí mámu..."

"Uvědomuju si, že terapeut neni Bůh..."

"O tomhle jsem ještě nikdy s nikým nemluvil. Tohle nikdo jiný neví..."

"Jedu tam vytáhnout svou vnitřní sílu na povrch!..."

"Baví mě vůně toho kostela. Baví mě poslouchat to, co dřív kázal Jan Hus..."

"Měl jsem jí věnovat více pozornosti..."

"Vážím se i 10x denně a kolikrát raději nejdu na záchod, abych nezhubl..."

"Potřebuju pocit, že toho druhýho zajímám..."

"Jsem pořád ta poslušná holka, co potřebuje u všeho souhlas rodičů..."

"Nechci už investovat do toho, co není vzájemný!..."

"Když nestíhám, mám dobrej pocit. Dává mi to pocit, že jsem chtěný..."

"Každý může změnit malý koutek světa..."

"Jako bys potřeboval hodit vinu na někoho jinýho, odmítáš přijmout, že tohle celý je naše chyba..."

"Vždycky jsem se bála být sama..."

"Děsí mě představa, že bych měla poznávat a otevírat se někomu jinému, novému..."

"Mám se ráda. Ale nedopřeju si dost..."

"Rádi spolu trávíme čas. A když je toho málo, nastává problém.

"Vůbec nevim, od čeho se odrazit. Kde vůbec začít..."

"Chtěla jsem být sama, ale překonala jsem se a byla jsem s ní... Začalo to na mě padat. Najednou jsem byla jako hadrová panenka. Chtěla jsem jít dál, ale nešlo to. Od pasu dolu jsem ztuhla. Nemohla jsem mluvit. Chtěla jsem, ale nešlo to..."

"Jako bych pustil plný pytel kamení. Líp se mi dýchá. Tyjo takovýhle cvičení!..."

"Pokud tě to nevyzývá, nezmění tě to..."

"Po těch antidepresivech je mi hrozně divně. Cítím tělesný projevy, ty se dějou. Ale hlava zůstává v klidu..."

"Pořád bojuju s tím, že ho mám ráda. Hodně jsem ho milovala..."

"Tohle je poprvé, co pláču..."

"Nechci nikomu vadit, nechci nikomu překážet a dělat ho nešťastným..."

"Teď jsem byla sama sebou. A stačilo to..."

"Sama sebe pohladit nedokážu. Cítím až odpor. Tohle přeci musí udělat někdo jinej..."

"Nejvíc se bojím toho, že bych měl brzo umřít..."

"Něco, co byl původně jen nějaký nevědomý únik, výstup, se nakonec může stát součástí reality..."

"Cítím se málo milovaná..."

"Holka, deláš dost. Mysli na sebe. Všechno je v pořádku. Netrap se. Vyser se na to..."

"Já se nechci pořád přizpůsobovat ostatním..."

"V hlavě se mi neustále tvoří scénáře, filmy.., co by, kdy by... nedokážu to zastavit..."

"Kdybych se choval jinak, třeba by zůstala..."

"Cítím velkou úlevu. Že jsem to konečně někomu řekla. To jsem vůbec nečekala..."

"Když už spáchám hřích, měla bych za něj pykat!..."

"To, že mám ten vztah uzavřený, poznám tak, že už to ve mně nevyvolává emoce..."